Česká vláda ocenila vzornou integraci Romů v obci Valdek

Snaha o začlenění Romů do většinové společnosti často trpí jistou násilností, kdy dochází k potlačování kulturních tradic této menšiny. Nezisková společnost Nromalizace se však vydala úplně jinou cestou a uvedla do praxe novou metodu, postavenou na romských tradicích jako na klíčovém prvku integračního procesu. Úspěšný projekt už získal i podporu Vlády ČR, která práci společnosti ocenila udělením certifikátu.
Delší nabírané sukně, výrazně barevné, s velkou vnitřní kapsou, do niž se vešly nejen cigarety, karty a peníze, ale třeba i celá slepice. To je tradiční oděv romského muže.

Nromalizace dlouhodobě spolupracuje s občanskými sdruženími Romeo, Autodrom, Retromania a Dromedár, a nad jejím projektem převzala záštitu Evropská komise pro integraci a fond UNESCO pro konání dobra. Ministři jindy tak rozhádané vládní koalice hlasovali o přidělení certifikátu zcela jednotně a ve vzácné shodě. „Tak silná podpora vlády nám dává nejen další motivaci do práce, ale je pro nás i velmi zavazující,“ oznámila hlavní koordinátorka projektu Aneta Hromášová.

Cikánská hovězí pečeně

Vybrali jsme dobře, bilancuje Hromášová

Hromášová začínala v Nromalizaci jako řadová referentka, a během dvou let se vypracovala na hlavní koordinátorku nejvýznamnějšího integračního projektu v Ústeckém kraji. Letos na jaře vytipovala ideální lokalitu u obce Valdek na Šluknovsku, kde během několika týdnů vyrostl ukázkový maringotkový kemp. Před jejím týmem pak stál nelehký úkol vybrat do kempu nové obyvatele.

„Našim prvním referenčním Romem se stal pan Dezider Cyprián,“ vzpomíná Hromášová na muže, kterého od prvních konkursů považovala za jasného favorita. „Pan Cyprián vystudoval tříletý obor ‚diplomovaný zubní technik‘ na vyšší odborné škole v Rumburku a je to spořádaný člověk. Každý den vstává v šest ráno, prostuduje si denní rozpis v našem projektovém manuálu a na sedmou dojíždí do práce. O půl čtvrté končí a vrací se domů, kde si podle manuálu obléká tradiční romský oděv a vyráží do okolí brousit nůžky. Okolo šesti odpoledne pak končí s touto zájmovou činností a před maringotkou vaří v kotlíku slepici. Poté se věnuje koníčkům jako hra na housle a pletení košíků, což jsou tradiční romské aktivity,“ vysvětluje Hromášová.

Spořádaný člověk | Ilustrační foto

Tradiční řemesla jsou na ústupu

Do kempu budou postupně přibývat další referenční obyvatelé, hlavní koordinátorka počítá s jejich migrací během několika týdnů. „Určitě by mezi nimi neměli chybět zástupci některých tradičních romských řemesel, jako je korytářství, korbelářství a vyřezávání dřeváků,“ plánuje Hromášová a neztrácí naději, že se na některý z konkursů přihlásí ideální kandidát, který by kromě nůžek uměl ostřit i halapartny a vymazávát pece hlínou. „Je to takový můj tajný sen, ale těmto profesím se bohužel Romové už téměř nevěnují, protože nejsou tak moderní a populární jako například profese televizního redaktora. A my bychom to chtěli změnit,“ dodává Hromášová.

Místní ve Valdeku si projekt pochvalují

Podle Hromášové projekt jasně ukazuje, že integrace může probíhat bez násilné asimilace, aniž by Romové přišli o znaky své výlučnosti. Že tento přístup funguje, dokazují i slova obyvatel Valdeka.

„Rom z maringotkového městečka je moc milý pán, nedělá nepořádek a je slušný,“ říká paní Albína Raková, momentálně v důchodu. „Nehraje na automatech a nebere drogy,“ zdůrazňuje pan Jaroslav Drga, který pracuje jako údržbář protisněhových zátarasů. „Nepamatuji, kdy naposledy měli všichni občané Valdeku tak kvalitně nabroušené nůžky,“ spokojeně hodnotí starosta František Hrubec.

Stále je co zlepšovat, ze současných úspěchů nelze žít věčně

Hráč na cimbál

Dosažené výsledky hlavní koordinátorku Hromášovou těší, neskrývá však i problémy, které se během integračního procesu objevily. Projekt totiž počítá s rozšiřováním tradičních dovedností, což vyžaduje zvýšenou kooperaci referenčních obyvatel. Vážnější komplikace nastaly ve chvíli, kdy se díky vládnímu certifikátu podařilo získat pro pana Cypriána grant na zakoupení cimbálu. „On na cimbál hrát neumí, a tak jsme mu nasmlouvali desetidenní rychlokurz s osobní účastí špičkového lektora až z Rimavské Soboty,“ pochlubila se Hromášová. Lektor přicestuje do Valdeku s celou rodinou již tuto neděli.

„Pan Cyprián nám ale na poslední chvíli odřekl, protože v pondělí prý odlétá na stomatologický kongres do Frankfurtu. Občas na nás zkouší podobné triky,“ postěžovala si Hromášová. „Celé úterý jsme museli vést složitá jednání s německými úřady, než se vše vysvětlilo a akreditace pana Cypriána na kongresu byla zrušena.“

Hromášová zmínila i další incident, který se odehrál během inspekce vládního zmocněnce pro menšiny. Delegace navštívila pana Cypriána v čase, kdy měla probíhat referenční romská večeře a nalezla ohniště před maringotkou opuštěné. „Pan Cyprián byl uvnitř,“ objasnila Hromášová, „cestou z práce si tajně zakoupil sporák s plynovou bombou a vařil si svíčkovou, což rozhodně není tradiční romské jídlo. Vládní zmocněnec neskrýval rozladění a důrazně deklaroval, že pokud se budou podobné prohřešky opakovat, bude nám certifikát bez milosti odebrán.“

Ve Valdeku však stále panuje optimistická nálada a všichni jsou i nadále odhodláni se začleněním pana Cypriána pomáhat. Každému je tady totiž jasné, že přes dílčí úspěchy zůstává ideální integrace Romů do bílé společnosti během na dlouhou trať.

Uhradit koncesionářský poplatek

Další zprávy: