ÚSPORY VS. JISTOTY. Konzervativní voliči zůstávají u tradičního parlamentu, důvodem jsou obavy z cizích neznámých tváří. Přitom řada aktivních politiků kandiduje v obou platformách.
Přestože se alternativní parlamenty musí držet platné ústavy a zodpovídají se vládě Petra Nečase, při zavádění nových zákonů mají volnou ruku. Nemusí tedy odsouhlasit vládní návrhy a mohou předkládat a schvalovat vlastní změny zákonů. Nové parlamenty obvykle hned na prvním zasedání zruší daňovou povinnost a jejich občané tak mohou ušetřit desetitisíce na daních.
Další výhody se liší podle zaměření jednotlivých parlamentů. Některé nabízejí uzákonění nulové nezaměstnanosti a jednotné, nulové sazby DPH, jiné staví na podpoře svobodného internetu a postavení výkonných umělců mimo zákon. Kontroverzní Přímořský parlament plánuje anschluss Rakouska včetně bývalých provincií u Jadranu a slibuje levnou vnitrostátní dovolenou na slovinské riviéře.
Při změně parlamentu buďte opatrní
Odborníci zároveň varují před unáhleným přechodem k alternativnímu parlamentu. Běžně dochází k situacím, kdy občan podepíše změnu ve spěchu a v šeru před dveřmi svého bytu a podomní politik ho hned přesvědčí k takzvané podomní volbě. Po důkladném prostudování sbírky zákonů pak občan zjistí, že sice nemusí platit daně, ale zároveň se například zavázal k doživotní povinnosti roboty nebo sedmileté vojenské službě.
Podomní politici se neomezují jen na obcházení domácností. Poslední dobou jsou známy případy, kdy rozesílají seniorům pozvánky na autobusové zájezdy zdarma, na kterých je pak – často pod psychickým nátlakem – nutí přejít pod alternativní parlament. Skandální případ se stal na Zlínsku, kde promotéři jednoho z alternativních parlamentů převolili několik obcí pod svou správu jen díky podvodu. Na začátku akce všem zabavili brýle a pak zájezd seniorů pomocí staršího muzikálového herce a nahrávky ze Senátu přesvědčili, že k nim celou dobu hovoří Zdeněk Škromach.
Ubránit se agresivním kampaním bývá těžké
Politici často uvádějí potenciální voliče v omyl tím, že vystupují pod hlavičkou Poslanecké sněmovny ČR a dalších státních institucí. „Je to velký problém, znám to i z rodiny. Můj otec se také stal před časem obětí tohoto typu marketingu, takže dobře vím, jak je těžké podomním politikům vzdorovat,“ říká bývalý novinář a ministr Vladimír Mlynář.
„Dnešní nevybíravé praktiky nejsou bohužel ničím novým či výjimečným. Slyšel jsem, že v rodině Benešových došlo krátce po válce k podobné události. Starý pán tehdy přijal u sebe doma agresivního funkcionáře vyškoleného v Moskvě a jelikož pak už nebylo možné vzít nevýhodnou smlouvu zpátky, utrápil se kvůli tomu k smrti.“
Pokud se v podobném případě bude občan chtít vrátit pod křídla státního parlamentu, může se dostat do potíží. Zákon sice na takové případy pamatuje v paragrafu 57 občanského zákoníku, který upravuje práva spotřebitelů při podomním prodeji, bohužel tento paragraf většina alternativních parlamentů zrušila, a proto pro jejich klienty neplatí.
|
Popravdě celkem cool idea, připomíná to panarchismus a některé další libertariánské koncepty.
Nápad dobrý, ale už je pozdě, když je republika rozkradená. Nahrabali si a miliony obyčejných lidí chcípají hlady !n Otvírá se mi atomová bomba vzteku v kapse, když si představímten bordel tady. Kdyby žil pan Werych., aspoň ta naděje nebo alespoň nějaká ta umělecká krása by tu byla, tak jen zmar..
aTo je kvalitni nazor!
typický příspěvek z novinek.cz
Ještě že jsme TAK velký, že ani miliony lidí pomřelých hlady nikdo nestíhá zaregistrovat.