FEJETON: Věčně druzí, už i v tenisu ~ Infobaden.cz

Redaktor:

– 31.10.2011

Štítky: sport

P O N D Ě L N Í
F E J E T O N
K A R L A
V A L E Š E

Jsme věčně druzí. Jsme s tím smířeni a ještě to oslavujeme. Společně s naší holubičí povahou to lze směle označit za největší neštěstí českého národa. Dodnes jsme pyšní na naše druhé místo v Chile 1962. Málokdo si však již pamatuje, že jsme finále MS ve fotbale ostudně prohráli s bigotní a hospodářsky zaostalou Brazílií.

Dominik Hašek pustil na Turnaji století v Naganu šest gólů, přesto je dodnes považován za národního hrdinu.

Ve stejném sportu jsme nedokázali být první ani v rámci Evropy, když jsme roku 1996 podlehli Německu. Němci se tehdy vzpamatovávali po sloučení s východní postsocialistickou částí a měli úplně jiné starosti než fotbal – lehčí soupeř nás nemohl potkat.

Nakonec i ve slavném olympijském Naganu jsme byli druzí, jen si to neumíme přiznat. Střelec vítězného gólu Svoboda po emigraci zradil vlast a připravoval se s konkurenční Kanadou na Kanadský pohár 1991. Hokejové finále mělo být kontumováno pro neoprávněný start a zlato si měli odvézt Rusové. Buďme fér alespoň sami k sobě.

Sledoval jsem o víkendu marné snažení české tenistky Petry Kvitové na Turnaji mistryň. Všechny soupeřky porazila a turnaj vyhrála, ale na první místo v ženském světovém žebříčku to nestačilo. Petra Kvitová je pouze druhá. Připišme si tedy už i tenis do našeho seznamu věčně druhých.

Zklamání roku.
Petra Kvitová je druhá.

Pobuřují mě alibistická prohlášení kolegů sportovních novinářů, kteří unisono Kvitovou chválí a dodávají, že naše tenistka na Turnaji mistryň díky žebříčkovému systému WTA ani lepšího umístění dosáhnout nemohla. Na to měla česká reprezentantka myslet dříve. A měla na to myslet i naše tenisová federace a dávno prosadit změnu systému.

Pokud totiž za náš úděl věčně druhých může nejen naše špatná forma a morálka, ale i špatné systémy vnucované nám zvenčí, je naše národní pozice ještě horší, než si dokážeme připustit. Už zase nám Evropa a svět diktuje, kde a jak máme klečet a kým se nechat pokořit? Nebylo už těch „Mnichovů“ a „bitev na Bílé hoře“ dost?

Přes celkové zklamání z druhého místa české tenistky ve světovém žebříčku si totiž jistě každý všimnul, že Kvitová na Turnaji mistryň nad Caroline Wozniackou vyhrála. Ano, nad tou Wozniackou, která je ve světovém žebříčku stále první. Jak je něco takového vůbec možné? Zdůrazňuji, že je řeč o tenistce Wozniacké z Dánska, což je jedna z nejvíce zadlužených zemí v Evropě. Málokdo ví, že Dánsko řeší těžkou bankovní krizi, která byla způsobena ohromnou expanzí úvěrů – a tato země stále vévodí ženskému tenisu? Přesto, že jejich tenistka té naší podlehla?

Ješte je stále čas s tím něco dělat. Tenisoví experti nás nyní utěšují, že v příštím roce se snad konečně dočkáme, zbavíme se cejchu věčně druhých a naše hráčka se stane novou světovou jedničkou. Pokud se to však nepodaří, nebude to jen prohra Petry Kvitové, ale i nás všech. A na to, kdo byl druhý, na to se historie nikdy neptá. Historie zná jen vítěze. To ví velmi dobře i president Klaus, ten co je tak rád „věčně první“ alespoň uvnitř naší malé české kotliny, který tenistce přes zjevný neúspěch pohotově a shovivavě blahopřál. Příště prosíme méně shovivavosti a lepší ochranu našich národních zájmů, pane presidente.